Oldřich Vávra v Reflexu odhaluje tajemství zvířecích vůní v parfémech

Parfémy a kosmetika jsou jednou z nejčastějších kategorií zboží, které končí pod vánočními stromečky jako dárek. Aromatické látky, ať už líbivé či nelíbivé, jsou úzce spjaté s naším prožíváním a emocemi. Vůně, které pocházejí přímo ze sekretu živočichů, jsou přitom jednou z nejoblíbenějších skupin vůní vůbec. Čím se vlastně voníte vy nebo jakou esenci hodláte darovat?

V současnosti je zvířecí pižmo ve většině parfumérních produktů nahrazované složkami synteticky vyráběnými. Ovšem se snahou, aby se blížily pravým živočišným vůním. Těch je na světě velmi omezené množství, kvůli čemuž jsou také pro běžného spotřebitele cenově těžko dostupné. Nemluvě o etických důvodech.

Přesto se lze s pravými živočišnými ingrediencemi stále setkávat. Běžnější jsou ty, které lze získat i bez zabití zvířete či zásahu do jeho zdraví. Jde například o včelí vosk, mořské mušle, tinkturu ze srsti koz živících se cistem, případně i exkrementy damanů skalních, vorvaně obrovského a v malém množství i výtažek ze žláz kabara pižmového.

Slavný Chanel No. 5 a pižmo z kabarů

Pižmo, jinými slovy mošus či bisam, prý pro Evropu objevil slavný kupec Marco Polo. Je to mazlavá, červenohnědá látka se silným zápachem získávaná z pachové žlázy samce drobného přežvýkavce kabara pižmového, který obývá horské oblasti východu Asie. Lov kabarů je dnes z důvodu jejich ohrožení zakázán a pižmo je vyráběno synteticky. Ovšem na Arabském poloostrově a v Indii dnes existují farmy, kde se kabarové chovají a pižmo se z jejich žláz získává způsobem, jenž jim nijak neubližuje. Výrobci parfémů tak mohou pižmo kabara využít, byť jde o jeden z nejdražších živočišných produktů na světě.

Pachově podobné látky, „falešná nebo nepravá pižma“, vylučují i další živočichové. Namátkou jde o ondatru pižmovou, tesaříka pižmového, kachnici laločnatou či pižmoně severního. Existují a používají se také rostlinné náhrady pižma, např. ze semen ibišku pižmového nebo podobně vonící Olearie argophylla a rostliny rodu Mimulus.

Přírodní pižmo samo o sobě silně páchne. Až teprve v podobě výrazně zředěné tinktury, namíchané ještě s dalšími ingrediencemi, začne vydávat stále živočišnou, ale už příjemnou vůni s nasládlými a zemitými podtóny. Používá se buď samostatně, nebo jako součást parfémových kompozic, kde funguje jako fixátor, jenž zvýrazňuje ostatní složky, zpomaluje jejich uvolňování a prodlužuje dobu, po kterou vůně na kůži vydrží. Jediná kapka pižma vydrží vonět celých čtyřicet let.

S pižmovými tóny se lze ve stejné míře setkat v dámských i pánských parfémech. Jde například o Chanel No. 5, který ve své kompozici využíval pižmo pro jeho fixační vlastnosti i smyslnou vůni. Dále o Guerlain Jicky, což je jeden z nejstarších parfémů, který obsahoval pravé pižmo kvůli hloubce vůně  a její komplexnosti. Dalším známým parfémem pak je Caron Narcisse Noir.

Vůně nad zlato, to je šedá ambra

Další živočišnou ingrediencí používanou při výrobě voňavek je ambergris neboli šedá ambra. Ambergris je vzácná surovina, která nejen že umožňuje parfémům přitažlivě a dlouho vonět, ale také působí jako feromon, podobně jako pižmo, cibet či castoreum.

Jde o výměšek tvořící se v trávicím ústrojí vorvaně obrovského. Uvádí se, že vzniká jako reakce sliznic tenkého střeva při obtížích s trávením ostrých zobáků krakatic, kterými se vorvaň rovněž živí a které jeho trávicí systém dráždí. Tento výměšek se ve střevech hromadí a při vylučování exkrementů nebo při úmrtí vorvaně vyplave na hladinu. Čerstvě vyvržená hmota silně páchne po fekáliích a je v parfumerii bezcenná. Jako šedočerný chomáč plave na hladině oceánu několik let a vlivem slunce, vzduchu a moře zoxiduje, postupně žloutne, změní barvu až v oranžovou, případně jantarovou, a ztvrdne. Čím delší pobyt ve vodě, tím jemnější vůně. Plovoucí starší kusy se pak sbírají z hladiny nebo na útesech, kdy už se proměnily ve velmi ceněnou a drahou složku parfémů. Čím déle ambergis pobyl ve vodě, tím je světlejší. Nejcennější je tzv. bílá ambra.

Ambergris mívá různou a obtížně popsatelnou vůni, která je pro každý exemplář jiná. Parfumeráři pracují i se šedesát let starými tinkturami. Po naředění v kompozici dodává parfémům tóny animální, slané, mořské, senné, sametové a sladce tabákové. Ve výsledné vůni parfému však nemusí být cítit vůbec, protože i ambergris může fungovat jen jako fixátor.

Šedá ambra je tak vzácná, že veškeré nálezy jsou předem skoupeny a mizí na Blízkém a Středním východě. V současnosti se draží ve významných  aukčních domech a na trzích s luxusními komoditami, fyzicky i online se cena pohybuje v desítkách tisíc za kilogram, někdy i výše než cena zlata. Jako takto velmi drahá exkluzivní složka se proto v běžné parfumerii používá jen zřídka.

Ambergis byl historicky používán v parfému Chanel No. 5. V současnosti se dá tato složka najít v parfému Creed Aventus, dále v Maison Francis Kurkdjian Amyris Homme nebo Tom Ford Amber Absolute či v parfému Serge Lutens.

Baccarat Rouge a pryskyřice vyčesaná ze srstí koz a ovcí

V parfémech dostupných běžnému spotřebiteli se ambergris nahrazuje pryskyřicemi nebo syntetickými látkami, obvykle ambreinem či ambroxanem. V současné době se pro výrobu přírodní ambrové vůně nejčastěji používá labdanum (setkat se lze i s výrazy ladanum, ladan nebo ladanon), což je lepkavá hnědá pryskyřice získaná z rostlin, například z fermentovaných semen stromu slivoně obecné či pryskyřice cistu ladanového pocházejícího ze západního Středomoří. V minulosti se pryskyřice sbírala z koz a ovcí, které se o keře otíraly. Aromatická hmota se nabalila na jejich srst a pastýři ji hřebenem vyčesávali.

Typická vůně označovaná jako „jantarová – ambrová, kožnatá vůně“, kterou lze najít například v   Maison Francis Kurkdjian Baccarat Rouge 540, Juliette Has a Gun Not a Perfume, Dior Sauvage, Glossier You je docilována použitím ambroxanu.

Ambrein, triterpenový alkohol získaný z ambergrisu, který je výchozí složkou pro výrobu ambroxanu, je použit například v parfémech Creed Aventus, Maison Francis Kurkdjian Baccarat Rouge nebo Tom Ford Amber Absolute.

Labdanum pak je součástí takových produktů, jako jsou Dior Homme,Tom Ford Noir, Amouage Jubilation XXV a také např. Chanel Coromandel.

Extrakt z bobra, co voní po vanilce

Příjemnou dřevitou koženou vůni s nádechem vanilky lze získat z látky kastoreum neboli bobroviny. Jde o silně páchnoucí sekret bobra evropského a bobra kanadského, který používají k označení svých teritorií. Vedle parfurmérního využití je používán v kosmetice, farmacii a gastronomii, byť dnes už mnohem méně než dříve. V některých evropských zemích, zejména severských, je bobrovina prodávána v gastronomii jako náhrada vanilky.

Kastoreum, se kterým se lze setkat například v parfému Chanel Cuir de Russie, v něm hraje klíčovou roli. Dále jej lze nalézt v parfému Dior Leather Oud. Tento Parfém od společnosti Dior kombinuje oud (dřevitá pryskyřičná vůně, zejména agarová) s koženými a animálními tóny právě včetně kastorea.

Další známou a úspěšnou aplikací kastorea je Knize Ten –  pánský parfém známý svou výraznou koženou vůní. Také kastoreum se z etickým, ekologických, ale samozřejmě i ekonomických důvodů stále častěji nahrazuje syntetickými látkami.

Serge Lutens, vůně, která se neobejde bez cibetek

Pro voňavkáře byly po dlouhá staletí důležitým zdrojem ingrediencí také cibetky. Z jejich podocasních žláz se získává tzv. cibet. Většina dnešní produkce je soustředěna v Africe, kde jsou cibetky chovány v klecích. Cibetka africká vyprodukuje zhruba 3–5 g cibetu týdně. V roce 2000 se cena cibetu pohybovala kolem 1000 dolarů za kilogram.

Nejvíce ceněné cibetkové pižmo pochází z chovných zvířat v Etiopii. Zápach cibetkového pižma je popisován jako hnilobný a velmi silný. Po extrémním naředění však získává velmi jedinečnou a přitažlivou, květinově živočišnou vůni. Jedním z nejznámějších parfémů, který obsahoval pravý cibet, je Mitsouko od společnosti Guerlain, uvedený na trh v roce 1919, a také Shalimar od stejné společnosti. Také Chanel No. 5, jeden z nejslavnějších parfémů všech dob, který byl uveden na trh v roce 1921, cibet původně obsahoval.

V současnosti je použití pravého živočišného cibetu v parfémech velmi vzácné rovněž kvůli etickým, ekologickým a ekonomickým důvodům. Nicméně některé niche parfémové značky cibet stále používají. Jako příklad je možné uvést parfém Serge Lutens. Tato značka je známá svými komplexními a bohatými vůněmi, které často obsahují vzácné ingredience včetně cibetu. Obsahuje jej také  např. Amouage, kde jsou v kompozici rovněž další vzácné a drahé složky, a je také komponentem parfému  Frederic Malle.

Nezaměnitelná vůně trusu a moči damanů

Pro parfumářství má význam také daman skalní či kapský. Jsou to malá podsaditá zvířata, která žijí v koloniích a odkládají trus na jedno společné místo. Právě to je pro získávání parfumérní suroviny důležité, protože se v něm vyskytuje hyraceum. To je mineralizovaná směs trusu a moči, která je také fixátorem dalších vonných příměsí a dokáže zvýšit kvalitu výsledného parfému.

Parfémy obsahující hyraceum jsou Profumum Roma Fumidus, Zoologist Hyrax, případně Mona di Orio Les Nombres d’Or Musc.

Odkaz na článek zde.