Ženské a mužské role v perspektivě spotřebního marketingu

Řešení grantu přineslo na jedné straně potvrzení některých rámcových náhledů na tendence ženských a mužských spotřebních rolí, na druhé straně překvapivé poznatky, týkající se rozporného vývoje rodových spotřebních rolí, které zřetelně korigují obecně předpokládané relace. Výsledky ukazují na další možností rodu (pohlaví) jako segmentační proměnné pro možnost cíleného marketingu, nabízejí strategické příležitosti jak z hlediska tržní diferenciace, tak dalších pozičních úvah. Z metodického hlediska řešení přineslo jednak modifikace využitelných analytických postupů, jednak znamenalo rozvoj metodického aparátu především v polohách komparačních klasifikačních struktur a dalších směrů specifických výzkumů.

Pro splnění cílů projektu byly zvoleny tři základní výzkumné linie. Šlo o data mining databází MML-TGI, o získávání primárních dat týkajících se vnímání rodových rolí mezi spotřebiteli a o obsahové analýzy zobrazování rodových rolí v inzerci. Výsledky naznačují, že proces sbližování rodových rolí se odehrává jen v některých očekávatelných polohách. Pokud jde o hodnotové orientace, dynamika je spíše odvozena od jiných rovin, než jsou rodové diference. Dynamika obou rodů ukazuje na růst významu materiálních hodnot, pokles sociálních a duševních poloh. Překvapivé se objevuje posilování tradičního pojetí rodových rolí. Kromě procesu sbližování se v dalších oblastech projevují zřetelné známky prohlubování rodových diferencí. Některé z tendencí sbližování rodových spotřebních rolí se promítají v zobrazení žen a mužů v české inzerci. Až překvapivý je ale pohyb v české inzerci posouvající ženy do nadřazené pozice. Srovnání s internacionální inzercí ukazuje, že tento posun je, při jinak relativně srovnatelném zastoupení ostatních sledovaných prvků, v české inzerci výraznější. Z výsledků primárních šetření vyplývá, že posun v rolích mužů a žen je vnímán, a to u žen především v profesním životě. Odraz v marketingové mediální komunikaci je pociťován také, netradiční role je však kladně přijímána spíše u žen. Tento vnímaný nárůst netradičních reklam je ale pouze na úrovni obecného dojmu, nikoliv schopností uvést konkrétní příklad. Oproti vnímanému trendu netradičního vyobrazování žen a mužů v reklamě stojí kladné přijímání reklam tradičních, Tento poznatek dokládají i výsledky projektivních spontánních deskripcích sdělení, ve kterých se neprojevuje dopad rodového zobrazení na oblibu reklamy.